Kandidát na šéfa ČRo Skřivánek na poslední chvíli přerušuje spojení se stíhaným miliardářem v „londýnském exilu“

8.1.2016 09:55

 

Z nejvyššího managementu i představenstva vydavatelství Mladá fronta a.s. včera definitivně odešel Tomáš Skřivánek. O jeho rozhodnutí opustit po téměř devíti letech firmu stíhaného miliardáře Františka Savova informoval Mediahub jak první už počátkem prosince. Snaha na poslední chvíli zpřetrhat spojení se svým dosavadním šéfem zjevně souvisí s jeho ambicí stát v čele Českého rozhlasu. Jeho profesní minulost je však pro veřejnoprávní instituci značným rizikem.

Stín dlouholetého spojení se stíhaným majitelem, pro nějž pracoval od roku 2007, může totiž navzdory odchodu ze struktur Mladé fronty a.s. zkomplikovat Skřivánkovu pozici ve výběrovém řízení. Z křesla ředitele divize Euro E15 ve vydavatelství Mladá fronta a hlavně pak člena představenstva tohoto mediálního domu byl Skřivánek v dlouhodobém intenzivním kontaktu s Františkem Savovem, který je nyní v Londýně. Platilo to jak v době, kdy Savov Mladou frontu údajně pouze spravoval pro skupinu neznámých investorů, kdy se k ní přihlásil jako majitel i poté, co našel „útočiště“ v Londýně, kde čeká na rozhodnutí o svém vydání do vlasti, kde jej česká policie stíhá kvůli údajným daňovým podvodům. V titulech MF dodnes kolují legendy o tom, jak řídí svůj management „skypováním z Londýna“.

Dlouholeté spojení s člověkem, který je stíhán kvůli krácení daní a legalizaci výnosů z trestné činnosti a který staví svou obhajobu u londýnského soudu na tom, že je politicky perzekuován zástupci českého státu musí nutně vyvolat otázky u členů Rady Českého rozhlasu, která nového generálního ředitele zvolí.

Další rizikem pro ČRo, který si vždy zakládal na své nezávislosti na politických kruzích, se skrývá v Skřivánkových dobrých vztazích s lidmi kolem premiéra Sobotky. Jedná se například o státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzu, se kterým spoluzakládal web Peníze.cz. Dobré kontakty na ČSSD mohou být přitom rozhodující ve volbě Rady ČRo. Ukázaly to ukradené e-maily ze schránky Bohuslava Sobotky, ve kterých předseda rady Petr Šafařík iniciativně a s předstihem informuje premiéra o postupném vyřazování kandidátů na generálního ředitele, jejichž autenticitu ale Šafařík popřel.

Třetím rizikem pro ČRo je skutečnost, že Skřivánek nemá žádnou profesní zkušenost s rozhlasovým či televizním vysíláním, což zvyšuje nebezpečí závažných manažerských chyb. Tuto skutečnost nezastíní ani jeho velmi profesionálně připravený kandidátský projekt, na kterém jako by byla znát pečlivá supervize někoho, kdo se naopak v daném prostředí vyzná velmi dobře.

Veřejné prezentace projektů posledních pěti uchazečů o funkci generálního ředitele proběhnou 20. ledna.

 

 

František Savov: Podezřelé obchody, či intriky vůči němu?

„Za vším stojí Andrej Babiš, se kterým mám obchodní spory.“ Takové vysvětlení své kauzy prezentuje František Savov, podnikatel stíhaný pro údajné daňové podvody. Chce přesvědčit londýnský odvolací soud, že jeho stíhání v česku je důsledkem obchodních sporů s Andrejem Babišem (slovenská Mafra, která tento web provozuje je jeho majetkem, pozn. red.). Kdybychom brali doslova všechna jeho vyjádření (včetně těch poskytnutých mediálními zástupci), dostali bychom o magnátovi podstatně odlišnou představu, než jakou prezentuje mnoho zákulisních zdrojů. Muže, který v tuto chvíli řídí většinu svého tuzemského byznysu prostřednictvím Skypu z Londýna. V červnu 2015 byl nepravomocně vydaný do ČR a v tomto roce se uskuteční odvolací řízení.

 

Pochybné stopy

Takové vyvrcholení slibně rozjetého podnikání si určitě nepředstavoval. Během uplynulých 15 let se nicméně Savov vždy pohyboval poblíž velmi kontroverzních obchodů. První stopu zanechal při rozprodeji svazáckého majetku na začátku minulého desetiletí. Hrálo se tehdy o lukrativní jmění – vydavatelství Mladá fronta (nemá nic společného s Mladou frontou Dnes). Likvidátor Fondu dětí a mládeže Pavel Žák ho prodal neznámé skupině investorů za necelých 22 milionů, ačkoli jeho účetní hodnota byla 139 milionů korun. Obchod se dokonce snažil zastavit Jiří Rusnok coby ministr financí, ale neúspěšně. Důležité je, že na straně oné neznámé skupiny investorů vystupoval právě Savov. Údajně pouze v roli prostředníka, který sháněl peníze. Od té doby se ale otevřeně spekulovalo, že vydavatelství vlastní právě on. Sám to potvrdil v roce 2012, před tím než koupil týdeník Euro. Od té doby je vydavatelství Mladá fronta jedním z mála aktiv, ke kterým se otevřeně hlásí. Savovovo jméno se skloňovalo i v případu vyvedení půlmiliardové pohledávky z České konsolidační agentury. Soud za podvodnou transakci poslal do vězení jejího zaměstnance Jana Šika a podnikatele Miloše Skořepu. Ten druhý během obhajoby zmínil, že zásadní roli hrál právě František Savov. Policie ho však nikdy neobvinila.

Zásadní zlomy

V roce 2009 sledoval deník MF Dnes (nemá nic společného s vydavatelským Mladá fronta) stopu firem, které se účastnily výše zmíněného rozprodeje majetku SSM. Novináři se tak dostali do na první pohled nepravděpodobného odvětví – k železnicím

. Zjistili, že podobná majetková struktura stojí za společností Lostr, která získala lukrativní zakázky od ČD Cargo. O Františku Savovovi se v té souvislosti spíše šeptalo. Jeho jméno nepadlo ani koncem roku 2010, kdy do sídla Lostru, v tu chvíli už pod jménem Legios, vtrhla policie. Šlo o další podezření z krácení daní, kvůli kterému jsou dodnes stíhání tři čelní představitelé firmy. K zásadním zlomům došlo v roce 2013. Tím prvním byla operace Octavian, v rámci které policie vtrhla do kanceláří hned několika firem. Jak se ukázalo z policejních spisů uniklých do médií, řadu z nich potom přímo spojila se Savovem.

Dalším přelomovým bodem byl krach železničních opraváren Legios. Ostrou bitvu se Savovem rozehrál její věřitel – slovenská Všeobecná úvěrová banka. Ta dodnes tvrdí, že insolvence probíhá nestandardním způsobem, a Savova dává do spojitosti s insolvenční mafií. Sám podnikatel tvrdí, že Legios nikdy nevlastnil.

Zdroj: Tomáš Plhoň, Česká pozice