28.12.2016, 10:25

Recenze seriálu Bohéma: První adept na nejlepší seriál roku 2017 je tady

Recenze seriálu Bohéma: První adept na nejlepší seriál roku 2017 je tady

V neděli patnáctého ledna se na ČT 1 objeví nový šestidílný seriál Bohéma a už po zhlédnutí prvních dílů je jasné, že se Robertu Sedláčkovi (režisér) a Tereze Brdečkové (scénáristka) povedla nebývale hluboká sonda do historie barrandovských studií a hereckých legend, které máme všichni na piedestalu dokonalých osobností, avšak už málo víme o tom, co vše (včetně odvahy a lidství) musely obětovat, abychom se dnes mohli kochat snímky jako U Pokladny stál a nebo Kristián.

Minisérie (i když tvrdit o šesti dílech, kdy každý má stopáž celovečerního filmu že je minisérií, je od ČT minimálně zvláštní) Bohéma zavede diváky do nejtěžšího období československého filmu. Mapuje roky 1938 až 1953, tedy čas, kdy si český národ prošel nejdříve nacistickým peklem, druhou světovou válkou a hned na to peklem komunistickým. A právě herci, režiséři a scénáristé jsou ti, které každý režim potřebuje pro svoji propagandu a jsou tedy jedni z prvních, kteří jsou postaveni před ta nejtěžší rozhodnutí - zaprodají se nebo skončí?

Bohéma bude pro diváky všechno, jen ne veselou exkurzí do filmové branže. Robert Sedláček nedovolí divákovi vydechnout a otřásá charaktery postav v takovém sledu, že jedno zhlédnutí každého dílu je málo.
Bohéma v divákovi zanechá tolik otázek a věcí k zamyšlení, že popisovat konkrétní obsah by bylo zbytečné a hlavně těžko uchopitelné. Věřím, že po odvysílání se strhne velká diskuse a lidé se začnou o danou dobu více zajímat a za tohle si zaslouží tvůrci obrovský respekt. Nikoho nešetřili a realitu ukazují přesně tak syrovou a neutěšenou jakou jsem si ji vždy představoval, jen jsem nenašel odvahu si to uvědomit.

 

 


Je až s podivem, jak v takových podmínkách dokázali vytvářet tak úžasné skvosty válečné kinematografie a jak veselé byly komedie s Vlastou Burianem či Oldřichem Novým. Bohémě se povedla jedna zásadní věc - už nikdy se na žádnou z těchto komedií nebudu dívat stejnýma očima, vždy za ní uvidím tu pekelnou dobu. Budu se opakovat, ale jsem za to strašně rád. Tohle téma bylo potřeba otevřít a tvůrci se tohoto úkolu zhostili na výbornou. Česká televize tu naprosto dokonale v hávu skvělého seriálu tím pádem i plní svou veřejnoprávní funkci.
Dojem ze seriálu umocňuje úžasná výprava (která si s ničím nezadá se zahraniční HBO produkcí) - je vidět cit pro každý detail a každý záběr. Z každého obrazu jsou vidět hodiny zkoušek, dokud nebyl dokonalý a najít nějaké vyslovené přešlapy bylo nemožné.
A to jsem se ještě nezmínil o tom, co podlé mého názoru dostane Bohému do síně slávy - výběr herců a jejich výkony. Vladimír Javorský je reinkarnací Vlasty Buriana, jeho herecký výkon je fenomenální. Stejně jako Saši Rašilova coby Oldřicha Nového. Miloš Havel v podání Jaroslava Plesla je prototypem prvorepublikového filmového magnáta a je až s podivem, že se Robertovi Sedláčkovi povedl casting tak, že herci jsou velice podobní svým rolím bez zbytečného líčení. Zároveň je vidět, že každý z herců se na roli připravoval opravdu velice pečlivě a odpovědně. Což je velký krok od Českého století, kdy výběr herců ne vždy korespondoval s postavou a občas to vedlo až k nechtěné parodii.
Seriál Bohéma startuje v České televizi 15. ledna, ale nebojím se jej už nyní prohlásit za jeden z nejlepších seriálů roku 2017.

 

 

Oficiální anotace:

Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné.(Česká televize) 

Cookies

Na našich stránkách využíváme cookies. Slouží ke zlepšení naší práce.