27.07.2016, 00:48

Jak se loví hoaxy

Jak se loví hoaxy

Širé dálavy internetu jsou sluncem zalitou krajinou nekonečné zábavy, kronikou košatého všelidského vědění a studnicí užitečných informací na dosah ruky. Má však – nikterak překvapivě - i svou odvrácenou tvář. A právě té se věnujeme v našem seriálu - Hoaxy, lži a propaganda - jak na internetu nenaletět a rozpoznat lži. Jeho autorem je Petr Nutil, šéfredaktor webu Manipulatori.cz.

V minulém díle jsme se teoreticky věnovali tomu, jak ověřovat informace na internetu. Jak už víme, hned na začátku je podstatné uvědomit si, že zpráva, která se mi zrovna rozsvítila na monitoru nemusí být pravdivá. Víme také, že je důležité prověřit si, kdo informaci publikoval, zda zpráva obsahuje dohledatelné a relevantní zdroje, jestli to co čtu není už dávno vyvráceným hoaxem, či není zpráva jinak podezřelá.

No a dnes si to ukážeme pěkně prakticky.

 

Level 1 - Začátečník

Představte si, že vám přistane například v emailu takováto burcující zpráva. V ní se dočtete něco, co jste dosud opravdu netušili, že je vůbec možné:

„V řetězcích Billa začali s prodejem masa pro muslimy. Je označováno etiketou halal. Drůbež je popravena krutým islámským způsobem halal, což je velmi brutální a odporné zabití bez omráčení, zvíře je podříznuto a dlouze umírá, dokud nevykrvácí. Tuto zrůdnost podporuje náš stát, který muslimům v naší české zemi, uděluje výjimku ze zákona č. 246/1992 Sb., zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání, kde je určeno, že zvíře na jatkách musí být před porážkou omráčeno, aby se minimalizovalo utrpení. Bojkotujte řetězec Billa a výrobky firmy DZ Klatovy, jelikož prodejem masa poraženým způsobem halal popírají naší kulturu a civilizaci a podporují zvrácenou muslimskou anticivilizaci, která do dnešních dní nevyšla z hlubokého středověku.“

 

 

Uznejte sami, které hrdé české srdce by takové zvěrstvo nerozčílilo! Jak je možné, že náš stát něco takového podporuje? To přece musíte hned poslat svým přátelům, aby taky znali pravdu!…

Nebo se rozhodnete věnovat pár vteřin ověření, zda se nejedná o hoax. Takže vyberete pár klíčových slov, událost vystihující. Třeba Halal a Billa. Vyhledávat lze na webech k tomu určených (Hoax.cz, Manipulátoři.cz, Mýty.sk atd.) Nebo se obrátíte na Google, který v tomto případě hned na první příčce nabízí jasnou odpověď.

 

 

Stejně dobře ale můžete pro vyhledávání využít doprovodné fotografie – viz bod 4 v předchozím článku

Nenechte se mýlit zdánlivou trivialitou levelu 1. Už ten v sobě totiž zahrnuje to nejpodstatnější pro orientaci v internetové džungli – odstup, skepticismus a ochotu k ověřování.

A to není málo.

 

Level 2 – Pokročilé ověřování zdrojů

Tenhle stupeň zahrnuje pátrání i po informacích a zprávách, které doposud nemusí být jednoduše nalezitelné jako již prokazatelný hoax a vyžaduje udělat několik kroků navíc. Přesto to nemusí být žádná raketová věda. Následující konkrétní příklad zahrnuje běžný žurnalistický postup důsledného ověření zdrojů.

V deníku Právo z 15. března 2016 a o den později i na webu Novinky.cz se objevil článek „Mladí ze Západu míří do Česka. Cítí se tu bezpečněji“. V článku šlo o to, že lidé ze západoevropských zemí se prý masově stěhují do ČR, protože se bojí imigrantů.

 

 

Novinky.cz nejdříve za zdroj označily společnost Intrum Justitia, posléze Český statistický úřad a nakonec se odvolávání na zdroj vzdaly úplně. Článek se odvolává na „průzkumy, které si nechává dělat Evropská unie“ a v původní verzi jako zdroj uváděl „Evropský report společnosti Intrum Justitia“. Na její podivné zdrojování upozornil reportér ČT Jan Moláček, jehož pátrání napomohlo tuto zprávu demaskovat jako manipulativní. Podíváme se, jak postupoval.

Tak především zapátral po relevanci zdrojů, na něž se článek odvolával. A v první řadě zjistil, že firma Intrum Justitia se zabývá správou pohledávek, lidově řečeno vymáháním dluhů. Nikdy nedělala žádné průzkumy mimo svůj obor, tím méně na objednávku Evropské unie. Požádal tedy tiskové oddělení, zda by mu ji – pokud existuje – mohli poslat. Výsledek? Evropský report, na který se Právo odvolává, vydala společnost loni v listopadu, zabývá se ovšem naopak možným odcházením mladých lidí z ČR, a to z ekonomických důvodů. O bezpečnosti, obavách z imigrantů, nebo čemkoliv podobném nebylo v celém reportu ani slovo.

A co udělaly Novinky.cz? Provedly v článku drobnou úpravu – společnost Intrum Justitia vypustily a jako zdroj informací uvedly blíže nespecifikovanou „analytickou zprávu“ Českého statistického úřadu.

 

 

Stejně tak se Moláček tedy rozhodl ověřit i druhý citovaný zdroj – a tedy Český statistický úřad. Ani tam ale neuspěl. V odpovědi na svůj dotaz, který ČSÚ adresoval se dozvěděl, že „citace byla neoprávněně připsána ČSÚ a podobnou informaci statistici nikomu neposkytli. Prognózami o tom, kdo a odkud má zájem přijít do ČR, se totiž úřad ani nezabývá… Proti uvedené dezinformaci se důrazně ohrazujeme. Bezodkladně také kontaktujeme autory textu s žádostí o okamžitou opravu.“

A Novinky? Ty pro jistotu ze zprávy odstranily zdroje docela.

 

 

Ke cti jim však slouží, že se následně redakce za své chyby omluvila a přiznala, že jediným skutečným hodnocením však bylo postaveno výhradně na osobních zkušenostech cizinců, s nimiž autoři článku hovořili. (Více k tomuto případu si přečtěte zde)

 

Level 3 – Detektivka

Předchozí úrovně zahrnovaly vyvrácení hoaxu z běžného vyhledávání a ověřování citovaných zdrojů. Do třetice se tedy podíváme na případ, kdy je k dispozici pouze anonymní videonahrávka šířící se po sociálních sítích. Na videu útočící dav údajných migrantů bojuje s údajnými německými policisty a na Facebooku se příspěvek se dočkal masivního sdílení.

 

 

Jak jsme tedy postupovali? Nahrávku jste stáhli přes downloader, aby bylo možné dál s ní pracovat. Při procházení a zvětšení některých částí si nešlo nevšimnout několika věcí, které prostě na Německo neseděly. Posuďte sami – policisté mají na štítech POLICE, nikoli správně POLIZEI.

 

 

Věděli jsme tedy, že jde o anglicky mluvící prostředí. V jednu chvíli se na záběru objeví velmi originální obrněný vůz, udělali jsme tedy screenshot a tuto fotku vyhledali Googlem s doplněním slova „riots“ - tedy anglicky výtržnosti/nepokoje.

 

 

A co se nestalo – ukázalo se, že tento vůz běžně používají američtí policisté. Zároveň nás následující velmi podobná fotka nasměrovala na město Baltimore.

 

 

Zaměřili jsme se tedy na nepokoje předcházející publikaci původního videa.

Postupovali jsme skrze novinové články, videonahrávky ze zpráv, až se objevily události z dubna 2015. Velké střety tehdy proběhly ve čtvrti Woodbrock, prošli jsme tedy čtvrť skrze Google maps, až jsme objevili dům, u kterého původní videonahrávka začíná. Šlo o roh Woodbrock a Westbury Avenue , nedaleko obchodního centra Mondawmin Mall. A byli jsme doma.

 

 

Projdete-li si tuto ulici pomocí Google street view, zjistíte, že na leteckých záběrech následně policie ustupuje po směru vyznačeném šipkou.

 

 

A protože už jsme věděli kde se události udály a kdy, nebylo tak těžké dohledat situaci zaznamenanou z helikoptéry i z jiného pohledu. Konkrétně z řad policistů:

 

 

Ukázali jsme si, že ověřovat se dá ledacos, něco lehce a něco s větší námahou. Záleží jen na vás, vašich schopnostech a především času, který jste ochotni něčemu takovému věnovat.  

Cookies

Na našich stránkách využíváme cookies. Slouží ke zlepšení naší práce.