29.04.2017, 13:29

Zbytečně podceňovaná ČTK

Mediálním tématem uplynulého týdne byla volba generálního ředitele České televize. Ve stínu tohoto zájmu zůstalo jiné důležité personální rozhodnutí: volba šéfa České tiskové kanceláře.

Zbytečně podceňovaná ČTK
Zdroj: ČTK/Šulová Kateřina - Jiří Majstr, ředitel ČTK

Přitom dost možná šlo o rozhodnutí důležitější. Vysvětlím proč. Generální ředitel promine, ale nyní není tak důležité to, kdo byl zvolen, jako to, co udělá. Co udělá s ČTK, která má velký potenciál. Minimálně ze dvou důvodů je doba pro její práci příznivá. Vzrůstající počet médií a nutnost chrlit nonstop velké množství informací znamená, že redakce nejsou a nebudou schopné vše pokrýt vlastními silami. Vliv zpráv zpracovaných agenturou tedy roste. Tvoří-li zprávy ČTK důležitý podklad pro další zpracování jiným médiem, stává se spolupráce a agenturou důležitá pro každého, kdo chce v současnosti komunikovat s médii. Což zpětně zvyšuje nebo může zvyšovat její sílu. Jak ekonomickou, tak řekněme třeba „interpretační“.

Druhou příčinou možného zvětšení vlivu ČTK na mediální scénu je fenomén „fake news“. Jednoduše řečeno, lidé neví, komu a čemu mají věřit. Z médií se obecně stávají spíše místa zábavy a jakýsi průvodce průměrného člověka běžným týdnem. Lidé, kteří rozhodují, ať ve své firmě či radnici, potřebují ale k práci informace, které za ně někdo ověřil. Aby si nemuseli pokládat otázku: „To není možné, odkud to zase vzali?“ a začít klikat na další weby pro zjišťování skutečnosti ale řekli si: „Aha, to je ČTK, tak to bude pravda.“ Mediální tituly jako takové, alespoň v českém případě, již přestávají být značkou, ke které by se mohl zákazník bez obav s důvěrou obracet. Informační zdroj by takovým brandem mohl být.

Potenciál růstu má ČTK tedy veliký.

Uvědomme si také třeba, že obsah je dnes součástí formy. Sociální sítě si žádají jiný typ zpracování zprávy, než jaký dosud agentura nabízí. Zajímavé by třeba bylo zprávy „předzpracovávat“ v několika verzích podle média, kterému jsou určené. Facebookový profil potřebuje informaci jinak připravenou, s jiným vizuálním „doprovodem“ než například televize či rozhlas. Byť podstatné by mělo zůstávat - za touto informací si stojíme, je ověřená.

Nejslabším článkem ČTK vidím její internetovou podobu. Šéfové agentury snad nežijí v roce 1990 a asi tuší, že bez zcela jiného digitálního servisu nemají šanci přežít. Říká-li jeden z nejzajímavějších českých reklamních tvůrců Martin Jaroš v rozhovoru pro Mediaguru: „... Facebook je pro nás skoro mrtvá věc – teď už jedeme prakticky jen Snapchat a Instagram“, mělo by to lidi, kteří se živí prodejem informací, trknout. A probrat.

Nevěřím tomu, že média, která „sbírají informace“ na sociálních sítích a plní jimi svoje stránky, mají šanci přežít. A rozhodně i teď se vedle nich uživí někdo, kdo nabídne skutečnou informaci. Což znamená nejen ověřenou informaci, ale také zasazenou do správného kontextu. A pak ve formě, která vyhovuje lidem a médiím končícího prvního dvacetiletí 21. století. Ani Česká televize ani Český rozhlas nestojí před tak velkou příležitostí jako ČTK. Ale ani před potřebou tak zásadní změny. Bylo by příjemné, kdyby k ní našel její staronový ředitel odvahu.

Cookies

Na našich stránkách využíváme cookies. Slouží ke zlepšení naší práce.