Páteční zahraniční echo Zdeňka Strnada

Týden v zahraničních médiích: Genderová nevyváženost BBC, kvóty v Netflixu a 4490 sládků v jedné láhvi

20.5.2016 11:47

BBC je často považována za etalon toho jak by mělo vypadat kvalitní zpravodajství. Britská veřejnoprávní stanice je často dokonce považována za symbol Británie - "Oslabená BBC znamená oslabenou Británii!" zní headline dopisu, který vedení stanice adresovali britští umělci a osobnosti. Nikdo však není bez chyb, ale v případě právě BBC by těžko někdo očekával obvinění z genderové diskriminace. A přece k tomu došlo! BBC a ITV (komerční britská televizní stanice) "stále nedokážou reprezentovat ženy férově", uvádí Guardian a odkazuje se na studii City University, podle které experti mužského pohlaví přečíslují své ženské protějšky v hlavních televizních relacích daných stanic v poměru 4:1.

Zpravodajský pořad BBC "News at Ten" je na tom nejhůř ze všech sledovaných stanic v rámci výzkumu, ale i ti nejméně špatní (zkoumali například Channel 4, Sky, Channel 5, Radio 4) mají minimálně dvojnásobek. Liz Howelová z City University to komentuje smířlivě: "Nikdo po nich nechce paritu, ve společnosti, ve které žijeme, to není možné. Ale mohli by se snažit o hodně víc." Pro BBC je to úder v nejméně vhodný čas - britská vláda chce totiž stanici radikálně omezit a nedávno představila program jejích reforem: chce zveřejnit platy všech vedoucích pracovníků, poprvé v historii by ji měl dozorovat Ofcom (mediální watchdog), a hlavně by se měl od základů změnit systém vybírání a manipulace s koncesionářskými poplatky - do budoucna by o nich měla rozhodovat správní rada, jejíž členy bude jmenovat i vláda.

"Podle kritiků je BBC rozbujelou organizací, která utlačuje své rivaly, například tím, že poskytuje bezplatné a rozsáhlé webové zpravodajství, takže mnoho komerčních mediálních skupin má problém se zpoplatněním svého obsahu. Podle jiných kritiků je způsob, jakým BBC pokrývá události, politicky zaujatý," píše server idnes.cz. O prvním argumentu lze jistě debatovat. To, jestli má v dnešní době stanice veřejné služby (a je jedno v jaké zemi) poskytovat nebo neposkytovat webové zpravodajství je otázka zbytečná, můžeme se jen dohadovat v jaké formě by to mělo být a zdali musí mít veřejnoprávní televize několik pořadů o vaření nebo jestli se má v pořadech pro děti objevovat propaganda. Pokud bude (jako v případě BBC) o poplatcích rozhodovat politicky volená rada, nebo (jako v případě České televize) bude ředitele volit politicky definovaná entita (Rada ČT), jsou debaty o vlivu politiky na veřejnoprávní vysílání jen rétorickým cvičením.

 

Laura Kuessenberg, BBC. Zdroj: Twitter.

 

My prostě v Evropě máme rádi zákazy, nařízení, bdělou autoritu, která se stará o naše dobro. Například Evropská komise, která v současné době zcela vážně zvažuje zavedení kvót na národní (evropské) vysílání u streamujících služeb Netflix a Amazon Prime. Nově by mohly tyto americké služby mít za povinnost obsahovat až 20% evropských televizních pořadů a filmů. Podobné absurdity už platí v některých evropských státech, stačí vzpomenout francouzské či slovenské kvóty na hudbu. Jak by ale toto nařízení chtěla vynucovat Unie po službách ze zahraničí je ve hvězdách - jako zákaz vysílání do EU pokud tam nebudou lokální pořady? Netflix to komentoval v oficiálním prohlášení: "Evropská politika v oblasti audiovizuálních médií by se měla soustředit na podporu produkce evropského obsahu a ne na stanovování kvót na provozovatele vysílání nebo ne rozhlasové a televizní stanice, které by mohly mít velké problémy, jak těmto podmínkám dostát." Jestli to ale projde, už se těšíme jak na homepage Netflixu uvidíme vedle sebe například Franka Underwooda a Martina Dejdara.

Zdroj: eyeondemand.com

 

Kolega Leoš Kyša si tento týden postěžoval na nástup cenzury v médiích, a maloval temné postapo vize toho jak to bude vypadat, až si budou muset dávat novináři pozor na hubu. No a nemusí chodit moc daleko. Tři britské noviny se dostaly do hledáčku organizace IPSO (Independent Press Standard Organisation - Organizace pro nezávislé tiskové standardy) za to, že v období, kdy Britové rozhodují zda Brexit ano či ne, zveřejnili "nepřesné údaje o Evropské unii". Telegraph, Mail a Express použili údajně několik "nehorázných článků", jejich seznam pod názvem "Osm hrozných (Hateful Eight)" zveřejnila organizace InFacts. Noviny údajně porušily nepsaný závazek nepublikovat nepřesné, zavádějící nebo pokřivené informace či fotografie. "Telegraph, Mail a Express publikovaly sérii článků o migraci, terorismu, zločinnosti a ochraně hranic, které obsahují faktické chyby... to všechno v rámci nepřátelské kampaně vůči EU, která zaplavuje voliče mnoha mýty." Jen pro úplnost: všechny tři výše jmenované deníky jsou velmi pro-Brexit, organizace InFact vznikla právě za účelem kampaně, aby Británie v EU zůstala. Ještě někdo chce mluvit o apolitičnosti médií? Je to samozřejmě nesmysl. Pokud bychom redukovali média na pouhé zpravodajství, pak se o tom můžeme bavit. Jinak je to politikum vždy, a tak je to správně.
 

Boris Johnson, bývalý londýnský starosta, a Liam Fox, bývalý ministr obrany, podporují Brexit. Foto: ČTK/PA/Ben Birchall

 

A abychom se na víkend neloučili politikou: Supermarket Sainsbury's v Camdenu potřeboval vymalovat kantýnu a požádal "ambiciózní umělce o dobrovolnou renovaci prostor".

 

Krátce a stručně: milí umělci, přijďte nám vymalovat zdarma (zřejmě podle oblíbeného argumentu "vaše práce bude vidět, a to bude pro vás dobrá reklama"). Milí umělci si to ale nenechali líbit, a vzkázali supermarketu: "Žádáme supermarket o dobrovolné doplnění našich kuchyní!"

A úplně nakonec: tento týden probíhá Americký týden řemeslných piv. Sto pivovarníků uvařilo pivo podle jednoho receptu, pak to všechno smíchali dohromady - a vzniklo tak pivo, na jehož obalu jsou jména všech 4490 sládků, kteří se na něm podíleli. Tak ať slouží!

 

Podobný obsah