Legenda polské novinařiny: Veřejnoprávní média u nás získává ten, kdo zrovna vyhrál volby

1.2.2016 00:08

„Polská veřejnoprávní média byla vždy pod kuratelou vládnoucí strany, která z nich vyhazovala nepohodlné novináře. Jedinou změnou je, že PiS přebírá otěže médií veřejně,“ říká v rozhovoru pro MediaHub.cz polský novinář Igor Janke, bývalý šéfredaktor Polské tiskové agentury PAP (obdoba české ČTK) a zakladatel blogového portálu Salon24.pl.

 

Začnu aktuální zprávou. V pátek 29. 1. vydala programová rada polské veřejnoprávní televize TVP stanovisko, že Wiadomosci, tedy její hlavní zpravodajská relace, kterou pravidelně sleduje okolo 3,78 milionů diváků, byla v lednu nevyvážná, neinformovalo se v ní objektivně a třeba 19. ledna se v šesti materiálech ze sedmi objevily negativně zabarvené informace vůči Německu. Stejně tak třeba v lednu celé Polsko řešilo snížení ratingu Polska agenturou Standard & Poor's, ale ve „Wiadomosciach“ bylo tomuto tématu věnováno jenom pár sekund. Důvod je jasný: Nehodí se to do karet nové polské vládě.

Víte, kdo je šéfem programové rady TVP?

 

Iwona Śledzińska-Katarasińska, poslankyně za opoziční PO (Občanská platforma).

A dosazena tam byla tedy ještě minulou vládou. To tak nějak odpovídá i na vaši otázku. Víte, já jsem ty zprávy neviděl a klidně si umím představit, že tam profesionální chyby byly. Důležité je uvědomit si, že ten, kdo tepe do zpráv TVP, je představitel jedné ze stran sporu. Šéfka programové rady je odpovědná opoziční straně, která prohrála volby a teď útočí na svého konkurenta PiS, který je vyhrál. A ukazuje to, kdo ovládal veřejnoprávní média dosud. A protože už to tak v následujících letech nebude, tak teď horlivě bojuje za údajně náhle ztracenou svobodu slova ve veřejnoprávních médiích.

 

Takže veřejnoprávní média byla vždy pod dozorem vládnoucí strany?

Jistě. Je to tak už dvacet pět let a těch posledních osm sloužila veřejnoprávní média, hlavně televize, dosud vládnoucí PO. Proto ten pokřik. Prostě přišli o mediální moc. Jediný rozdíl je, že dřív se tyhle změny v řízení a ovládání veřejnoprávních médií děly v rukavičkách bez zbytečného křiku. Bez jakéhokoliv zájmu evropských médií byli donuceni odejít konzervativní novináři a vše se podřizovalo vládnoucí straně. Teď se jenom v PiS rozhodli, že to prostě neudělají pod pláštíkem noci, ale ve dne a na rovinu si zařídí ve veřejnoprávních médiích vliv tak, aby to každý věděl. Zároveň s tím se ale přihlásili k tomu, že ponesou i jasnou a veřejnou zodpovědnost za vše, co se v těchto médiích bude dít, hlavně, když to špatně dopadne, což dřív nebylo.

Mě se nelíbí ani jeden model, ale nemyslím, že jeden je výrazně horší než ten druhý.

 

Igor Janke v Jaroslawem Kaczyńským na Ekonomickém fóru v Krynicy-Zdroju (Foto: Piotr Drabik)

 

PiS také před volbami mluvila o tom, že zabrání dalším nákupům polských médiích zahraničním kapitálem. Poslankyně PiS Barbara Bubula před volbami říkala, že by nemělo být v zahraničních rukách víc než dvacet, maximálně pětadvacet procent jednotlivého segmentu mediálního trhu.

Před volbami to možná říkala, ale teď to není na pořadu dne. I když je pravda jedna věc: pokud se podíváte do západní Evropy, tam převážně není běžné, aby byla většina médií v zahraničních rukou. Když se Britové pokoušeli před několika lety koupit jeden z německých deníků, strhnul se v Berlíně velký humbuk. Co je ale důležité, nikdo ani nepřemýšlel nad tím, že by se nějak násilně přebírala soukromá média do státních rukou. Soukromá média v Polsku jsou, je jich hodně a velká část z nich patří třeba německým investorům. To je to, co říkám pořád. V Polsku je obrovská svoboda slova. Je zajištěna právě soukromými médii, které pokrývají široké spektrum politických názorů. Do nich nikdo nezasahuje. My nemáme jedinou televizi, o kterou se hraje politická hra. Máme tu soukromé televize, které mají zpravodajské pořady i samostatné zpravodajské kanály. To si nikdo neuvědomuje, ale tohle je přece důležité. Veřejnoprávní média se pak chápou jako určité „sporné území“ mezi jednotlivými tábory. A to území získává ten, kdo zrovna vyhrál volby.

Globálně je ale v Polsku široká pluralita názorů, často se mi zdá, že větší než v mnoha zemích okolo nás

. Vemte si jaká jsme pro mnohé ortodoxně katolická a antikomunistická země, ale ve stánku si klidně můžete koupit časopisy, které vydávají bývalí komunističtí pohlaváři i magazíny, kde si tvrdě dělají legraci z katolické církve. A co teprve internet a sociální sítě. Kdo říká, že je v Polsku ohrožena svoboda slova vůbec neví o čem mluví. Je to nesmysl.

 

Možná, že ten odpor je v zahraničí také dán různými excesy a silnými prohlášeními, které politici PiS dělají. Vzpomeňme třeba na debatu v TVP, v níž ministr kultury Piotr Gliński vztekle na redaktorku křičel: „Vaše stanice dělá propagandu a manipulaci už spoustu let a to skončí, protože takhle veřejnoprávní televize nebude fungovat... Takhle se spolu bavit nebudeme.“ Mimochodem ona redaktorka Karolina Lewicka už v TVP také nepracuje.

Bohužel, politici jsou politici a někdy rychleji mluví než myslí. Ale u vás to musí být podobné, ne? Vzpomeňme třeba ten propíraný komentář o vegetariánech a cyklistech (nový šéf ministerstva zahraničí prohlásil, že Polsko nepatří do světa cyklistů a vegetariánů). Prostě nějaké přirovnání, něco, co padne během řeči, slova, co nemají valný význam ani pro toho, kdo to říká, se vytrhnou z kontextu a tluče se jimi v zahraničním tisku někdo o hlavu. Ve Varšavě máte hromadu cyklistů i vegetariánských restaurací, všude jsou cyklostezky a vegeteriánské restaurace

a nikdo s tím nic dělat nebude.

Vraťme se ale k té kauze Gliński vs. Lewicka. To byla taky nafouknutá bublina. Tam šlo primárně o hádku kvůli kontroverzní divadelní hře a ministrovi prostě vadilo, že se dávají veřejné peníze na hru, kde vystupují pornoherci (čeští). Nikdo přece neříká, že tahle vláda není konzervativní. Je. A tak jí logicky vadí, že se dávají peníze na provokace s pornoherci. Když by to bylo v soukromém divadle, je to každému jedno. Navíc ředitel toho divadla je zároveň opoziční poslanec a udělal hodně proto, aby se celá věc medializovala.

Tady se během debaty ministr rozčílil a padla slova, která mu byla omlácena o hlavu.

 

 

Kniha Igora Jankeho Tvrz vyšla i u nás v edici Moderní dějiny

 

Vrátím se ještě k těm plánům PiS s veřejnoprávními médii. Před volbami také představitelé strany mluvili o tom, že je třeba víc podporovat vlastenectví a vytvářet vlastenecké seriály. Možná i tato prohlášení mohou vzbuzovat obavy, že nová vláda bude chtít jet ve veřejnoprávních médiích tvrdou nacionalistickou linii.

Jenže mezi nacionalismem a vlastenectvím je obrovský rozdíl a PiS není nacionalistická, je vlastenecká.

A zase je tato obava dána tím, že lidé neví, jak u nás fungují veřejnoprávní média. Třeba televize je postavena na jiných principech než u vás. U nás byla tvrdě komerční, konkurovala komerčním televizím a musela si na sebe vydělat. Nemohla si tak dovolit dělat nekomerční projekty – historické, kulturně minoritní, a další, které nezaujmou dost diváků a nepřinesou zisk z reklamy. TVP dbala o zisky, ne o kvalitu. PiS to chce změnit. Mluví se o tom, že televize dostane víc peněz, aby mohla dělat dokumentární seriály, vzdělávací pořady, vážné debaty, přenosy z koncertů vážné hudby, prostě to, co dělá u vás. V tom přece nemůže nikdo vidět problém. Vždyť všude v Evropě je normální, že se veřejnoprávní média věnují dějinám vlastní země a snaží se propagovat společné hodnoty, dělá to BBC, dělají to i v Německu.

 

 

Je ten obraz nové polské vlády a jejího vztahu k médiím podle vás tedy tak špatný jenom proto, že jde o velké nepochopení polské reality?

Neznalost a nepochopení polské reality je podstatná část toho všeho. Druhá je to, o čem jsme se bavili na začátku. Západoevropská média čerpají své informace hlavně od lidí, kteří jsou na straně, která prohrála. A nemyslím jen politiky, ale i novináře, protože u nás jsou političtí novináři tvrdě rozděleni na ty, co podporují PO a ty, co podporují PiS. Na zahraniční média mají kontakty hlavně novináři blízcí 

PO a ti pak o nové vládě a jejích krocích vytváří obraz, který odpovídá pohledu PO na věc. A někdy je to vážně absurdní. Když čtu zahraniční média, tak bych měl mít pocit, že v Polsku vládnou kněží, novináři jsou zavíráni do vězení a všichni musí v neděli povinně na mši. Tak to ale není. Polsko je normální demokratická země se svobodnými médii, kde probíhá velmi živá veřejná debata. Veřejnoprávní média mají hodně problémů, ty ale trvají dvacet pět let. Nevznikly s vítězstvím PiS ve volbách.

 

Igor Janke (Foto: Piotr VaGla Waglowski)

 

Igor Janke v minulosti vedl tiskovou agenturu PAP nebo domácí sekci prestižního deníku Rzeczpospolita. V roce 2006 založil blogový portál Salon24.pl, jehož vznik je všeobecně považován za klíčový okamžik ve vývoji polských médií. Do Prahy dorazil na pozvání Polského institutu v Praze a čtvrtletníku Demokratický střed

Podobný obsah