Šéfredaktor Blesku Radek Lain: Téma inkluze je pro nás důležitý obsahový projekt

1.4.2016 09:11

Vede nejprodávanější deník v zemi, který si každý den přečte přes milion lidí. Přesto tradiční bulvár čelí stejným problémům jako jiné noviny – vytrvalému poklesu nákladu. Jak se s tím pere? Co si myslí o budoucnosti tištěného bulvárního obsahu? Jak se změnily zprávy? A jak se proměnili čtenáři Blesku? Co dnes na čtenáře zabírá? A proč jeho deník rozjel velkou kampaň proti inkluzi?

 

Posledních pár dní si ani nemusím kupovat Blesk, abych si přečetl jeho domácí rubriku. Moje rozhořčená sociální bublina na Facebooku skoro každý den skenuje a komentuje, co píšete ve svých textech o inkluzi. Zaznamenal jste tu vlnu nevole, kterou jste vyvolali?

Především jsme zaznamenali obrovskou vlnu souhlasu a podpory, a to nejen na sociálních sítích. Blesk nikdy neřekl, že je proti inkluzi jako takové. Ta myšlenka má určitě smysl, otázka je, zda je v této podobě tak snadno aplikovatelná v současném vzdělávacím systému. To, co vnímáme jako problém, je absolutně chaotický způsob při jejím zavádění. A omezení práv rodičů dětí s lehkým mentálním postižením. Věděli jsme, že našimi články vyvoláme i některé negativní odezvy. Většinou se ale jedná jen o přemrštěné reakce stále stejných jednotlivců podporovaných některými facebookovými profily. A pak subjektů kolem neziskových organizací, které jsou přes ministerstvo školství na projekt inkluze přisáté. Moje zkušenost je taková, že ti, kdo mají plnou pusu etiky a morálky, jsou sami největší demagogové. V tomto případě to platí dvojnásob.

 

Proč jste se rozhodli být aktivističtí a jít ostře do jednoho tématu a navíc s jasně definovaným postojem?

Neřekl bych, že aktivismus je zrovna to výstižné slovo. Inkluze je ale pro nás důležitý obsahový projekt. Začali jsme se jí věnovat, protože jsme vnímali neustále rostoucí pochybnosti těch, kterých se týká bezprostředně, tedy učitelů a ředitelů škol, kterým – přestože je zákon už takřka rok schválený - absolutně chybějí informace, jak se mají na inkluzi připravovat. Komunikujeme také s praktickými školami a hlavně rodiči dětí s lehkým mentálním postižením. Je v pořádku, že ten zákon podporuje snahu rodičů, kteří chtějí svoje děti začlenit do hlavního vzdělávacího proudu. Zároveň ale omezuje práva rodičů, kteří tuto ambici nemají, protože jsou přesvědčeni, že to jejich dětem neprospěje. Ti budou odkázáni na libovůli státního aparátu. A je nutné, aby jejich hlas byl slyšet. Protože kam přišli, tam se doposud setkávali s arogancí a odmítáním. Nemají se jak jinak bránit. Proto stojíme na jejich straně.

 

Šéfredaktor Blesku Radek Lain (Foto: CNC)

 

Ještě jednou použiji to slovo aktivistický. Že svým způsobem v tuhle chvíli Blesk aktivistický je, jste přiznal i ve svém sloupku, který to téma inkluze v Blesku odstartoval. Je to nějaká změna strategie největšího bulvárního deníku v zemi, že budete víc vyhranění? Naposledy to zkoušel Pavel Šafr a výsledkem byl slušný pokles prodejů.

Strategie dlouhodobých projektů není v Blesku novinka. Spíš záleží na výběru témat. Podobných jsme už několik měli, píšeme o nehorázných maržích dodavatelů plynu, před lety jsme popisovali praktiky tzv. šmejdů, vysvětlovali jsme občanský zákoník. Snažíme se všímat témat, která bezprostředně ovlivňují životy lidí. Téma inkluze je jen jiné v tom, že je mnohem citlivější, protože se jedná o děti. Víte, kdyby byl ten zákon postavený dobře, tak by kolem něj nikdy nemohla taková debata vzniknout.

 

Umíte si představit, že byste něco podobného dělali třeba na straně jednoho politického hráče vůči druhému?

Všímáme si celospolečenským témat řešených napříč politickými stranami, nikoliv programů jednotlivých politických stran. Německý Bild to třeba dělá, ale jde o to, že německý bulvár má jinou historii a je trochu jinak stavěný než my. U nás celá léta platilo rovnítko, že Blesk se rovná bulvár a bulvár rovná se šoubyznys. Tenhle předsudek se poslední čtyři roky snažíme úspěšně odbourávat. Šoubyznys je stále jedním z hlavních pilířů, máme tu ale i další, sport, zpravodajství a hlavně fantastický právní servis. To je ten základ, který naši čtenáři očekávají a který jim můžeme nabídnout.

 

Pořád vám ale prodává noviny titulní stránka se zprávami ze šoubyznysu, ne?

Celebrity neprodávají samy o sobě, musí fungovat spojení s nějakým zajímavým příběhem. Absolutní jedničkou je Karel Gott, podobně je na tom třeba Dagmar Patrasová. Čím lepší příběh ale v souvislosti s nimi jsme schopni vyprávět, tím je to lepší. Naši čtenáři mají příběhy rádi, proto jim je v rámci možností vyprávíme na pokračování. Snažíme se tím udržet jejich pozornost.

 

Takže se stane, že máte nějakou informaci a vy ji schválně rozkouskujete na středu, čtvrtek a pátek, abyste lidem vyprávěli seriál na pokračování?

Tohle u Blesku i Aha! fungovalo vždycky. Jeden den zveřejníte základní informaci, druhý den přinesete fotky a třetí den zase reakce. To, co se na internetu odehrává online během pár hodin, v deníku roztáhneme na víc článků, které na sebe v několika dnech navazují. Je to klasický storytelling. Nejedná se o žádný český vynález. Takto fungují média celosvětově a vyučuje se na univerzitách.

 

Není příjemné pozorovat, jak čtenáři opouští tištěné noviny. Pořád ale věřím tomu, že i v té dlouhodobé perspektivě má tištěný bulvární deník šanci. 

 

Udržet tři dny nějakou kauzu nebo tajemství, to v době internetu není zrovna maličkost.

Důležitý je mít informační náskok. Pořád si to hlídáme a přemýšlíme nad tím, co udržíme exkluzivně do druhého dne a co ne. V prvním případě si to schováváme pro noviny, v tom druhém to raději rychle vypustíme na web. Není přitom lehké rozvrhnout téma tak, abychom část dali na Blesk.cz, část na web Aha.cz a ještě si schovali něco nového do tištěného Blesku a Aha!. Vždycky to je jenom o správném rozhodnutí a zpracování.

 

Když už jsme u těch výzev, stejně jako všichni šéfredaktoři se potýkáte s propadem prodejů. Blesk letí z větší výšky, tak máte ještě celkem slušný polštář pod sebou, ale stejně to na náladě nepřidá. Myslíte si, že se dostanete do situace, kdy se ten propad zastaví?

To bych si strašně přál, ale odhadnout to nejde. My jsme měli nějakou predikci před čtyřmi lety a pak před dvěma, ale těžko to odhadovat. Není příjemné pozorovat, jak čtenáři opouští tištěné noviny, ale zároveň to je nevyhnutelné a je potřeba zkoušet a pracovat na modelech, které značce dovolí nabírat větší a větší sílu na webu. Pořád ale věřím tomu, že i v té dlouhodobé perspektivě má tištěný bulvární deník šanci. Je to jako s knížkami. Pořád tu budou čtenáři, kteří čtou raději na papíru než na elektronických zařízeních, protože jim ta forma třeba víc vyhovuje a také mají v novinách ty informace nějakým logickým způsobem seřazené podle důležitosti a pomáhá jim to orientovat se v tom, co se kolem nich děje. Ale jestli se zastavíme na sto padesáti tisících nebo sto tisících prodaných výtisků? To si netroufnu říct.

 

Ten základní servis pro orientaci čtenářů je vůbec důležitá společenská funkce bulváru, kterou jeho kritici moc nevidí. Bulvár přitahuje masy zprávami ze šoubyznysu, ale zároveň jim dává informace o tom, kdy jsou volby, jak se mění zákony, co daňové přiznání, prostě důležité informace, které by si ti lidé případně nikde jinde nepřečetli.

Ano, plníme „důležitou společenskou funkci“. Snažíme se lidem jednoduše vysvětlovat, co se děje kolem nich. Naši čtenáři si nechodí kupovat bulvár, chodí si kupovat noviny. A s tou zodpovědností k tomu přistupujeme.

 

Vrátím se k těm prodejům. Propady nákladů představují alespoň základní jistotu a to, že se vám neobjeví žádná nová konkurence. Před pár lety se v Empresa Media bulvární deník chystal, ale teď už do toho nikdo nenajde odvahu šlápnout.

Poslední celostátní deník, který vznikl a udržel se, bylo Aha!, které jsme založili před deseti lety. Výhodou bylo, že jsme začali ještě před ekonomickou krizí, rozmachem digitální revoluce a také fakt, že se později stal součástí nejsilnějšího mediálního domu. Kdo by dnes šel do něčeho podobného, prodělá kalhoty. Nemluvě o tom, že se na trhu špatně shánějí novináři, kteří by ho uměli stvořit.

 

 

Jak vám funguje spolupráce mezi Bleskem a Aha!? Je Blesk prémiová značka a Aha! doplněk?

Oba tituly vytváří jeden tým. Výsledné produkty se ale snažíme od sebe odlišit – Aha! je víc šoubyznysové. Blesk je stavěný jako plnohodnotný všestranný titul, který pojímá všechna společenská témata od politiky, přes zahraniční události, sport a zmíněnou právní pomoc.

 

Od počátku roku jste přišli s pokusem částečně zpoplatňovat Blesk.cz. Jaké jsou reakce čtenářů?

Je to první vlaštovka, kdy nabízíme na internetu prémiový obsah, který máme jenom v tištěném Blesku, tedy naše spotřebitelské testy. Na jednu stranu chceme tyhle informace poskytnout i čtenářům webu, na druhou je nechceme dávat v plen zdarma, aby to nepoškodilo prodeje novin. Ještě je ale příliš brzy hodnotit výsledky.

 

Na webu se také pouštíte do regionálních zpráv.

Spouštíme v těchto dnech pražské zpravodajství, kde se chceme pustit do hloubky komunální politiky i kauz na té nejnižší úrovni, chceme řešit problémy a starosti Pražanů a přinášet zajímavé příběhy. Máme velmi dobrý tým a myslím, že si ty zprávy získají pozornost. Úspěch pražských zpráv pak ovlivní, jak se budeme rozšiřovat do dalších regionů. Věřím, že to vyjde.

Podobný obsah