10.12.2016, 15:24

Karel Křivan: Kde poztrácela média důvěru lidí?

Karel Křivan: Kde poztrácela média důvěru lidí?

Po pár letech jsem zase učil ve škole - o komunikaci, marketingu a PR. Jeden rozdíl v přijímání mých názorů od studentů byl markantní. Byl to odpor k médiím. “Nepíšou pravdu, lžou, nerozumí tomu o čem píšou”, tak reagovali studenti na začátek přednášky o tom, jak je důležité pro firmu vycházet s médii. Byli to studenti při zaměstnání, tedy dospělí lidé z firem a státních institucí. Možná o to horší. A tak došlo k absurditě, kdy já, který se celý život živím “stýkáním a potýkáním” s novináři, jsem se jich zastával. “Ne, Zeman má pravdu,” uzavřel diskusi jeden starší student.

Musíš se chlapče příště lépe připravit, řekl jsem si, když diskuse skončila. Ale jak začít? Za prvé: lidé, kteří tvrdí, že média lžou, je čtou a sledují. Znají jména novinářů, čtou jejich texty, sledují je na “sítích”, dívají se na televizi, kterou pak na “sítích” kritizují. Média tedy mají vliv. Protože každý, koho posloucháte, má na vás vliv, i když s ním nesouhlasíte.

Za druhé si myslím, že českým médiím chybí onen pověstný “příběh”. Jsem alergický na slovo “příběh”, zvlášť poté, co příběh má brambora na farmářském trhu i sekačka na trávu. Ale jako bychom opravdu potřebovali nějaké veliké novinářské vyprávění. Reportáž, která by hnula s lidmi tak, aby začali něco dělat jinak, než jsou zvyklí. Článek, o kterém by se v hospodách či tramvajích zase říkalo, už jsi četl … A nebylo by to jenom zábavné nebo dehonestující video.

Za další musíme místo psaní a mluvení o tom, jak se svět a média změnily, začít vice tyto změny ovlivňovat. Propadli jsme potřebě on-line informovat, sdělovat lidem vše, co se stane, aniž je obtěžujeme souvislostmi událostí. Prodáváme informace jako produkt, lidé je kupují, ale po zhlédnutí přejdou k další informaci. Jako když dojí jogurt a jdou si koupit další. Nemají důvod se vracet k tomu, co bylo napsáno, či natočeno před týdnem, rokem. Já vím, že vždy platilo, že není nic staršího než včerejší noviny, ale opravdu pronikavé myšlenky nestárnou. Jinak by každá nová generace nepropadala aspoň na chvíli stejným textům.

Stanou-li se z médií pouze prodavači obsahu, ztratí se v marketingové masáži, která se na lidi valí od rána do večera. Udělali jsme z médií produkt a lidé se k němu jako produktu začali chovat. Po upotřebení zničte.

Lidé se stále dívají na televizi, čtou webové stránky novin, někteří si pravidelně kupují tištěné časopisy. Pak ale jdou domů, sejdou se s přáteli, připojí se na Facebook a mají názor. Většinou amatérský, bez znalosti toho, o čem diskutují. Ale je to jejich názor, který vznikl na základě vlastní zkušenosti nebo vlastní touhy. A média v těchto diskusích dopadají jako ve Švejkovi jednoroční dobrovolník, když vyprávěl jak dělal redaktora v časopise Svět zvířat a nespokojený čtenář pan Kadlčák šéfredaktorovi napsal: “Zabývám se ornitologií po léta, a nikoliv z knih, nýbrž studiemi v přírodě, maje v klecích víc ptáků, než viděl váš redaktor ve svém životě, zejména člověk uzavřený v pražských kořalnách a hospodách.” Jednoroční dobrovolník coby redaktor Světa zvířat si vymýšlel zvířata. Zaujal tím čtenáře, ale jen na chvíli. Pak se na to přišlo a byl malér.

Lidé, kteří mají nyní mnohonásobně víc možností, jak okamžitě komunikovat s jinými, jednoduše nevěří, že novináři rozumí světu více než oni. Píšeme o tom nejen na Mediahubu stále: svět se opravdu změnil. A média jakoby nebyla mezi těmi, kdo svět mění, ale zůstala stát v naději, že vše se vrátí do starých kolejí. Nevrátí. Lidé nepřestanou hledat informace, nepřestanou si vyprávět příběhy a nepřestanou naslouchat těm, kdo jim budou umět sdělit víc, než vědí oni sami. Jen nyní hledají, kde ti vypravěči jsou. A stále méně si myslí, že to je v redakcích tradičních médií.

Cookies

Na našich stránkách využíváme cookies. Slouží ke zlepšení naší práce.