16.12.2017, 21:46

PR kibicové

„Bejvaly v hospodách,“ řekl Švejk, „takový pěkný nápisy proti kibicům. Pamatuji se na jeden: Kibic, drž tlamajznu, než tě přes ní majznu.“ Na tento citát klasika jsem si vzpomněl, sedě asi třetí hodinu na poradě o PR, kde se všichni vyjadřovali k tématu o němž málo ví a za nějž nenesou zodpovědnost.

PR kibicové
Zdroj: ČTK/Binter Tomáš

PR patří k lidským činnostem, o kterých si mnoho neznalých myslí, že mu rozumí. Už proto, že čtou noviny nebo se dívají na televizi, i rádio v autě si pustí. A pak se takový mediálně zkušený šéf účtárny přihlásí a začne typicky česky: „Mělo by se ...“ „Mělo by se ...“ nenávidím. Neznamená nic. Znamená, že autor neponese zodpovědnost za důsledky toho co říká. Znamená, že autor netuší, jak se věci mají, protože kdyby tomu bylo naopak, pak řekl ten a ten má udělat to a to. Místo toho zůstane u až éterického vyjadřování, že by se mělo něco.

PR kibicové mají dvě oblíbená témata: musíme si to koupit a znám jednoho novináře, který to zařídí.

Jejich představa fungování média a lidí z PR je jednoduchá: prachy. Vylévá-li vaše továrna svinstvo do vody a někdo o tom natočí reportáž, není chyba v tom továrním svinstvu, ale v reportérovi. Byl totiž zaplacený, nejlépe konkurencí. Natočil přeci i ten pochvalný příspěvek o fabrice ze sousedního města, kterak tam řeku vyčistili. Že ji opravdu vyčistili, kibice nezajímá. A tak místo debaty, kterak zlepšit dobrou pověst továrny, nejlépe tím, že přestane dělat nehezké věci, stočí se diskuse na téma, koho tam známe a kolik to stojí. Je-li to závěr celé porady, pak jednomu nezbude než použít památnou reakci Vladimíra Železného v jeho zlatých časech: „U kolegy“. Tak odbýval dotazy na něco, co jeho televize nebude vysílat. Já tak reaguji na požadavky, které nebudu dělat.

Druhým oblíbeným námětem PR kibiců je osobní znalost nějakého novináře. Tomu stačí zavolat a bude pochvalný článek. Zpravidla nebude. Nebo novinář pracuje v inzertním časopise Naše reklama s největším mediálním dopadem na Horní/Dolní a okolí. Leč čas tím samozřejmě ztratíme.

Kibicové jsou asi v každé práci. Lidé, kteří si stoupnou za osobu, která něco dělá a začnou mu říkat, kterak „by se to mělo dělat pořádně“. V PR jich je hodně, protože každý máme ten pocit, že když televizi sledujeme, tak musíme snadno přijít na to, kterak to u nich funguje. Je to jako s fotbalem nebo hokejem. Tam patřím k významným kibicům zase já. Takže ty PR kibice dostávám jako odplatu za moje divení se, proč ten útočník neběžel rychleji a vůbec proč ho trenér nepostavil hned od začátku.

Cookies

Na našich stránkách využíváme cookies. Slouží ke zlepšení naší práce.