08.03.2018, 14:31

Mediální výchova se učí nemoderně a nesystematicky

Kvůli přehnaným nárokům v dalších předmětech na mediální výchovu nezbývá moc času a učitelé nevědí, jak ji mají do výuky začlenit. Vyplývá to z analýzy stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách v ČR.

žiaci, škola
Zdroj: Pavol Funtál

Nedostatek času na mediální výchovu v důsledku vede k tomu, že předmět nepřináší dětem znalosti o fungování médií a schopnost kritického myšlení. Analýzu a její závěry dnes novinářům představil učitel mediální výchovy Michal Kaderka z think-tanku Evropské hodnoty.

Mediální výchova patří ve výuce mezi průřezová témata, která by se měla prolínat více předměty. Polovina škol podle loňského průzkumu Člověka v tísni ale přiznala, že její naplnění ve výuce nesleduje. Většina středoškoláků se setká s mediální výchovou čtyři hodiny ročně, uvedl Kaderka. Pro odborná učiliště se s tématem mediální výchovy v současných vzdělávacích programech nepočítá vůbec.

Problém podle pedagoga působí to, že školy při naplňování současných vzdělávacích plánů nemají dost prostoru pro posilování dalších potřebných gramotností, jako je ta mediální. Například zavedení branné výchovy nebo práce v dílnách a na záhoncích, jak o tom uvažuje vláda v demisi, by pak mohlo znamenat další zátěž výuky.

Kaderka zdůraznil, že mediální gramotnost se nezvýší bez lepších znalostí digitálního prostředí, protože mladí lidé vyhledávají zpravodajství a informace především na internetu. "Neustupujme od mediální výchovy tím, že ji scvrkneme jen na rozpoznání fake news. Děti jsou v kontaktu s médii již od batolecího věku a vyrůstají v online informačním prostředí," uvedl.

Vláda by se proto měla zaměřit na naplnění strategií digitální gramotnosti a vzdělávání do roku 2020, které schválil předchozí kabinet v roce 2014, míní Kaderka. Ministerstvo školství je podle něj nerealizuje tak rychle, jak by mělo.

Zdroj: TASR/Radovan Stoklasa

​​Mediální gramotnost je zmíněna také jako nástroj v boji proti hybridním hrozbám v Auditu národní bezpečnosti, upozornil autor analýzy. Její posílení by proto měla požadovat i ministerstva vnitra a obrany. Vzdělávání o šíření informací v digitální éře by pak mohlo být i součástí projektů, jako je Příprava občanů k obraně státu (POKOS), řekl.

Příležitostí ke změně k lepšímu by mohla být plánovaná revize rámcových vzdělávacích programů. Zatím ale není jasné, co bude jejím výsledkem. Národní ústav pro vzdělávání v současnosti podle Kaderky připravuje analýzu průřezových témat. K mediální výchově se zatím konaly dvě diskuzní setkání odborníků, uvedl učitel.

Česká školní inspekce v současnosti zjišťuje úroveň mediální gramotnosti žáků. Pravidelně ji netestuje. Podle Kaderky je to chyba, protože tak inspekce nemůže sledovat efekt různých opatření na její výsledky.

Z nedávného průzkumu Člověka v tísni vyplynulo, že mediální výchova není v českém školství vnímána jako významné téma. Tři čtvrtiny vyučujících na středních školách přitom rozvoj mediální gramotnosti žáků za důležitý považují. Nejdůležitějším cílem takové výchovy je podle nich rozvoj kritického myšlení studentů.

Cookies

Na našich stránkách používáme cookies. Slouží ke zlepšení naší práce a vašeho zážitku při čtení Mediahub.cz. Bližší informace naleznete v Pravidlech používání cookies. Zpracování a správu cookies nastavíte přímo ve Vašem prohlížeči.